Velikonoční zvyky v kuchyni. Odkud se vzal beránek, mazanec nebo nádivka?

Velikonoce, to není jenom pomlázka. Ať už Velikonoce považujete za největší křesťanský svátek, nebo „jen” za oslavu přicházejícího jara, určitě se vám bude hodit náš přehled, díky kterému během velikonočních příprav nešlápnete vedle.

Velikonoční nádivka, mazanec, beránek i barvená velikonoční vajíčka. Tyhle tradiční pokrmy na našich velikonočních stolech nesmějí chybět, víte ale, odkud se vzaly a jak je správně připravit? Čtěte dál.

Velikonoční beránek

Skvěle chutná, děti ho milují a váš velikonoční stůl s ním bude vypadat ještě lépe a slavnostněji. Bez beránka už si Velikonoce skoro neumíme představit, víte ale, odkud se vzal?

Historie

Už ve středověku křesťané považovali beránka za obřadní pokrm. Dnes už sice nevíme, zda šlo původně o sladké pečivo, nebo o skutečné jehněčí, i přesto zůstává symbolem jak „beránka božího”, tak přicházejícího jara.

Příprava

„Pravý” velikonoční beránek vlastně neexistuje. Upečete ho z třeného, tvarohového i piškotového těsta, jako polevu využijete čokoládu, žloutkovou i citronovou polevu. Pokud máte rádi intenzivní chutě, nezapomeňte na rozinky, kandované ovoce nebo kousky želé.

Velikonoční mazanec

Dozlatova upečený a posypaný mandlemi. Sbíhají se vám sliny? Nedivíme se. Jen málokterá velikonoční tradice se dodnes těší takové oblibě jako právě pečení mazance. Tradičně připadá na Bílou sobotu. Víte proč?

Historie

Velikonoční mazanec. Autor: Chmee2

Mazance, které naši předci napekli právě na Bílou sobotu, pak na Velikonoční neděli odnesli s sebou do kostela. Tam si je nechali posvětit. Ne nadarmo se dřív mazanci říkalo „velikonoční svěceník”.

Příprava

První recepty na mazanec se objevují už v 15. století, a není tedy divu, že způsob, jak ho “správně” upéct, vlastně neexistuje. Vždy ale platí, že základem je správně vykynuté těsto.

Každý mazanec potřebuje kvalitní suroviny a čas. Všechny ingredience by měly mít pokojovou teplotu. Dejte si také pozor na průvan v kuchyni, těsto by vám správně nevykynulo.

Velikonoční (kopřivová) nádivka

Dávno předtím, než se Velikonoce staly křesťanským svátkem, slavili je lidé především jako symbol přicházejícího jara. Svou „jarní” symboliku neztratily dodnes. Nezapomeňte proto zařadit nějaké typicky jarní jídlo plné bylinek a chutí — jako je třeba tradiční velikonoční nádivka.

Příprava

Naši předci ji připravovali bez pečiva, zato nešetřili mlékem, krupicí, vejci a posekaným masem. A dnes? Co rodina, to recept. Nikdy by ale neměly chybět čerstvé bylinky nebo mladé kopřivy.

Mimochodem, chcete-li být skutečně tradiční, použijte na nádivku tři druhy masa.

Velikonoční vajíčka

Velikonoční vajíčka jsou symbolem Velikonoc stejně jako třeba pomlázka, koleda nebo beránek. Ovšem pozor, nejsou jen dekorací nebo odměnou pro koledníky. Mají i svůj symbolický význam.

Právě vejce lidé odedávna považovali za symbol nového života a znovuzrození. Západní křesťanství kromě toho vejce považuje za symbol uzavřeného hrobu, ze kterého vstal Kristus.

Proč se vajíčka barví?

V historii to mělo především praktický důvod. Ve 40denním postním období, které končí Bílou sobotou, nesměli naši předci jíst maso ani mléčné výrobky a vejce. Co ale s vejci, které slepice čerstvě snesly? Uvařená vejce měla delší trvanlivost, ale bylo potřeba rozlišit je od čerstvých, a tak se vařená vejce obarvila na červeno.

Vyzkoušejte: